První svaté přijímání



Přípravu k 1. svatému přijímání jsme letos pojali poněkud odlišně.

V několika setkáních, která probíhala podle materiálů Franze Ketta „Dnes budu Tvým hostem“, jsme se s dětmi i jejich rodiči věnovali několika tématům.

Při prvním setkání jsme si připomněli svůj křest, význam vody v našem životě a v krátkém obřadu obnovili křestní slib.

Další setkání směřovala k lepšímu pochopení svátosti smíření. Ježíš má moc uzdravit naše tělo (slepý Bartimaios, nemocný s ochrnulou rukou, ochrnulý) i naše srdce (Zacheus). Následoval výklad podobenství O ztraceném synu a milosrdném otci (známé jako podobenství O marnotratném synu). Zjistili jsme, že když vede cesta ze světla do tmy, vede i cesta zpět do světla a na jejím konci čeká milosrdný Bůh.

Následovalo setkání v neděli 1. června odpoledne. Děti přišly s odvahou přijmout poprvé svátost smíření. Nejprve každý z nás do obrazu domu položil jednu smutnou věc. Po společném úvodu jsme přistupovali jednotlivě ke svátosti smíření. Zde jsme dostali nové světlo a vyměnili ho za smutnou věc v našem domě. A tak se dům rozzářil! Následovala velká oslava návratu do Otcova domu!

Čas neúprosně ubíhal a my už měli před sebou jen jedno setkání, v němž jsme se zabývali samotnou eucharistií. Nejprve obrazům v bibli – víno a chléb, Kána Galilejská a nasycení zástupů, „já jsem kmen, vy jste ratolesti“ a podobenství o zrnu, potom praktickou stránkou.

V sobotu 14. června jsme se potkali v kostele s o. Robertem na zkoušku. Jeho rozzářené oči, nadšené z toho, jak „všechno bude jinak než normálně“, bych vám přála vidět! Zapojili se všichni – holky, sourozenci, maminky, tatínci i prarodiče!

A přišel velký den! Sabča, Bětka, Klárka, Libuška a jejich maminky se sešly už po deváté hodině v kapli, aby se oblékly, upravily a nazdobily svíčky. Jen málo mší začíná průvodem – a tato byla jedna z nich. Nejprve ministranti, potom děvčata bílá jako andělé a o. Robert s rozžatým paškálem. Po zahájení mše svaté volal o. Robert děvčata jménem a slovy: „Ježíš Tě volá!“ S rozžatými svícemi pak obnovily křestní slib a všichni jsme zazpívali chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu. Po skončení bohoslužby slova přišla na řadu nejsložitější část – obětní průvod s přímluvami a zpěvy, do něhož se zapojili jak holky, tak jejich rodiče i schola a lid. Symboly plátna, kříže, svíce, květin i džbánu s vodou nám ukazují na Ježíše. Poté prarodiče přinesli obětní dary a pokračovala bohoslužba oběti. Při jejím vrcholu pak děvčata poprvé přijala Pána Ježíše pod způsobou chleba do svého srdce!

Před poděkováním a závěrečným požehnáním ještě Anička Slaná s Verčou Obdržálkovou obohatily tento významný den hudební vsuvkou! Díky!

A díky všem – rodičům i holkám za výdrž a nadšení, o. Robertovi za čas nám věnovaný, paní Kotasové za trpělivost ve všem zmatku, schole za zpěvy a velké díky vám všem, kteří na holky myslíte ve svých modlitbách!     

Markéta Klangová



webmaster